Jak jsem hledal webhosting pro Vaše / moje podnikání

Nazdar IŤáci. V nějakém tom blogu předtím jsme načali podnikání. Spíše jsem tak nahlas uvažoval jaká je realita a jaké představy nezasvěcených. A protože se jednalo podnikání, které souvisí s internetem nebo také e-shopem, souvisí s tím jeden základní aspekt. No nebudu Vás napínat jedná se o webhosting. Webhosting je totiž Váš nejcennější partner. Je třeba jej vybírat pečlivě tak, aby byl dostatečně spolehlivý, rychlý a levný.

Poslední slovíčko levný je takové magické uznávám. Nicméně levný hosting, může být pro Vás ten nejlepší webhosting vůbec.

Nízká cena totiž nemusí znamenat nízkou kvalitu hostingových služeb. Rozdíl v cenách je paradoxne vyšší než případné rozdíly kvality. Ale záleží…Máte-li v plánu webový projekt s náročnými skripty a s velkou náročností na odezvu serveru, vyplatí se Vám pouvažovat nad virtuální VPS serverem. Je to vlastně forma dedikovaného serveru. Akorát vlastní server nemáte. Jen vymezenou část výkonu. Pokud, ale očekáváte opravdu velký projekt e-shopu, travel portál apod., kde budete mít značný traffic, rozhodně pouvažujte nad dedikovaným serverem. Vyplatí se Vám. Bez řádného technického zázemí to neukočírujete. Navíc nestabilitu prezentace vyhledávače vážně nerady vidí a koneckonců Vaší koncový zákazníci také.

Nejlevnější webhosting v tomto případě opravdu nehledejte.

Pokud plánujete začínající e-shop jako 99% lidí, kde traffic bude malý, klidně si nějaký levný webhosting dopřejte. Ceny začínají někde kolem 25 korun i s DPH měsíčně, což si myslím, že má každý z nás v peněžence.

Webhostingy mají slušné parametry a minimální výpadky což je klíčové. Často máte možnost přímé instalace některých e-shopových systémů jako Opencart nebo Prestashop. Je to pro každého pohodlnější, leč já osobně si dopřeji přesně tu verzi, která je pro mě zajímavá.

Tato služba přímé instalace však není běžná. Musíte proto bedlivě hledat.

webhosting

Bižuterie a chirurgická ocel jako zajímavý doplněk

Každá žena to má doma. A kdyby jen pár kusů. Plné krabice blbinek jako náušnice z bižuterie , různé náramky …prostě kupu bižuterie. Přiznám se, že nemám rád příliš okaté věci. Některé dámy to trochu přehání s tím laděním a proto pokyvuji hlavou do strany , když vidím opravdu drobnou dívku ověšenou masivním náhrdelníkem, či náramkem na ruku. Také ženy pak vypadají jako antičtí králové. Prostě pro mě je to přes čáru.

Ale když vidím dívku, která má decentní doplňky, vypadá to krásně a nemusí vlastně za to ani dávat „balík“ peněz.

Náušnice jsem si tak vnitřně (snad se trefím) zařadil do několika skupin. Pokud čekáte líbí / nelíbí, asi Vás trochu zklamu. Přijde mi, že náušnice jsou druhově rozděleny na takové ty klasické visací náušnice, potom kruhy a nakonec pecky. Pokud to čtě nějaká dámá, budu rád, když mě doplní, může mi to dát vědět třeba mailem. Neřeším však nyní materiál.

Co se mi na ženách opravdu líbí jsou kruhové náušnice. Přijde mi to jako druh, který nikdy nevymře. Pokud se jedná o náušnice z chirurgické oceli, budou nejspíš i trochu těžší, co by jste pro krásu však neudělaly dámy. Visací náušnice jsou dalším typem, které jsou pod delšími vlasy trochu vidět. Ještě bych měl dodat, že mě typy s krátkými vlasy vůbec neberou., což je ale subjektivní, nicméně je to můj blog :-).

Zpět ale k naušnicím . Visací náušnice vypadají na většině žen opravdu přitažlivě. Jsou elegantní a pokud zvolíte správně, má to říz. Nebo pánové máte snad jiný názor?

Trochu neefektivní mi přijde, když si žena dá peckovité náušnice a zakryje si pak uši dlouhými vlasy. K čemu je tam pak vlastně má?

Čili za mě pecky příliš neprožívám i když jsou typy, kterým to opravdu sedí. Musí se jim nechat jednoduchost a decentnost. Možná si tímto textem ve výsledku odporuji. Přece jen jsem psal, že nemám rád okaté věci. Ale pokud jsem pro eleganci, musí být přece vidět :).

I když jsou šperky z chirurgické oceli, vlatně jen z obyčejné nerezovky, musí se jim připsat jedno velikéé plus (alespoň takto mi to vysvětlovala přítelkyně). Ponechávají si dlouhotrvající lesk. Proto třeba takové náušnice a chirurgická ocel stejně tak jako přívěšky či cokoliv jiného je skvělá kombinace. Stříbro velice brzy zachází (mohu skutečně dosvědčit).

Lehká představa o podnikání vs. realita

Spousta z ná to zažila jak druhý nebo i vy sám si říkáte. Chce to podnikat a ne pracovat na někoho. Je to naprosto klasická fráze podložená snadnou představou výdělku. Ale kde je realita? Opravdu je snadné být podnikatelem?

Když jsem se v 15nácti rozhodoval co dál dělat, pracovat pro někoho byla pro mě jasná volba. O podnikání jsem neměl ani páru a vlastně jsem nikdy netušil, jak moc mě bude jednou zajímat. Vyrůstal jsem v klasické, slušné rodině, kde oba rodiče byli řádovými zaměstnanci. Nikdy neměli tolik řečí na zaměstnance jako dnes my. A nebo měli, ale doma to neřešili. Za konzervativnost jsem dodnes rád, myslím, že mě vychovali dobře. V průběhu školy jsem brigádničil kde jsem mohl. Call centrum, obchod…dobrá to praxe. Měl jsem základní žhavé uhlíčko, pro rozpoutání ohně. Po vystudování školy jsem navázal na práci, která dříve byla brigádnou a pracoval na plný úvazek. Dva roky jsem se snažil být tím nejlepším (což se jevilo jako chyba životem nezkušeného člověka) a po několika srážkách mým nadřízeným jsem se rozhodl odejít za lepší prací. Již v průběhu jsem se rozhodl podnikat s myšlenkou přivýdělku. Nečekal jsem zázraky. A to byla moje velká výhoda. Byl jsem pokorný a rád za každou objednávku. Netrhal jsem si vlasy, když nic týden nepřišlo. Měl jsem to jako zábavu. Vlastně dodnes mám. Po uvedení prvního e-shopu a ukázky toho, že to trochu funguje (výdělek v malých jednotkách tisíci korun), jsem dostal další nápad na podnikání a rozšířil oblast působení. Začátek této druhé oblasti byl téměř nijaký. Slabé zisky dokonce skoro žádné. Postupem času mě ale bavil obchod o to víc. Snažil jsem se získat maximum informací, jak propagovat a nejlépe zadarmo. Zkusil jsem mnohé, i zaplatit si člověka. Mé pravidlo zní. Nikdo to neudělá tak dobře jako vy sám. A je to pravda. Moje zaangažovanost je dosud dosti značná a čím více pracuji tím více se mi odvděčuje obchod. Není to o tom, že bych teď mohl s prací „seknout“, ale výdělky se zvýšila řádově v tisících procentech. Jestli si však myslíte, že jste dosáhli úspěchu založením živnostenského listu a vytvořením obchodu, mýlíte se. Jste na úplném začátku, vlastně jste ani nevyběhli. Po roce, kdy to bude nijaké jste stále na začátku (tedy pokud se nezadlužíte a děláte si vše svépomocí). Já osobně většinu věcí v rámci marketingu dělám sám. Nemusel jsem si půjčovat a začal jsem doslova od píky s nízkým kapitálem. O to má cesta je delší, ale výživnější. Naučíte se mnohé a pochopíte úplné základy..

podnikani-2_1600x900ms

 

Achensee – láska, která stojí za to…

Možná jsem nadpis blogu zvolil příliš dramaticky možná až epicky, nicméně po příjezdu do Achensee pochopíte. My zvolili pro nás zajímavější variantu a to v kempu pod stanem. Věřte, že se nejednalo o nějaké úspory, protože kempy jsou jen o něco málo levnější než apartmány. Bylo to naše společné první stanování a já se na něj moc těšil. To víte, přítelkyně přece jen ve skrytu duše dávala přednost komfortu. Byli jsme však neustále na čerstvém vzdoušku. Nyní bych navázal na čistotu a komfort z minulého dílu. Opět se potvrdilo, že Rakušané umí. Kemp byl neuvěřitelně čistý a to i přes to, že najít popelnice byl skoro nadlidský výkon. Záchody, sprchy voňavé a čisté a dokonce i „zdarma“. V kempu nebyl jediný obal od čehokoliv. Nádhera. Trochu jsme nejistě váhali co se bude dít večer, nicméně sami jsme tušili, že nebudeme úplně nejtižší byť se nejednalo o nic velkého. Sám navíc ani nepiju.

Při rozbalování stanů jsme si všimli českých SPZ. Přímo vedle nás byli Češi kokrétně docela velká skupina. Než jsme vše postavili, ubytovali se :-) atd. už zbyl čas jen na malou obhlídku okolí. Konečně jsme viděli to krásné jezero. Naneštěstí po hodince naší obhlídky se schylovalo k bouři. Čili spěchali jsme do stanu s očekáváním co náš nový stan zvládne. Zvládl a s přehledem docela velký lijak a to v průběhu celé noci. Jelikož jsme se dívali na předpověď nebylo to pro nás žádné překvapení. Vlastne vše vyšlo dobře a unaveni z cest jsme si šli lehnout. Další den jsme neohroženě a plní energie (díky krásnému vzduchu) vyrazili na první a asi nejhorší tůru. Nejhorší ve smyslu nejtěžší. Po cestě jsem se rozhodli vyšlápnou vrcholek. Rozhodnutí jsme po asi půl hodině litovali, ale cesta zpět by byla zbabělá, navíc nerad chodím zpět. Zmordování jsme nakonec vyšli onen „Barenkopf“ odkud jsme se mohli pokochat jezerem v celé své kráse. Podívejte se sami, co říkáte? Stálo to utrpení nakonec za to..

IMG_8069

Nádhera jménem Achensee

Minule jsem trochu nakousl odpočinek, kde jsem došel k závěru, že cestování pro mě vlastně odpočinkem není. Nebudu proto v tomto duchu na něj ani navazovat, přesto musím říci, že zážitek to byl neuvěřitelný, ale postupně.

Dovolenou jsme se tento rok v rámci ochrany vlastních životů,(vážně nejsem poseroutka), rozhodli strávit v poklidném sousedském státě. Tušíte správně dle nadpisu, že se jednalo o Rakousko. Už na začátku musím vyjevit své dojmy. Jsou to opravdoví odborníci, ne-li přeborníci na zeleň a životní prostředí vůbec. Opravdu vše domyšlené do posledníhoho detailu. Už jste viděli větrné elektrárny s pásy odstínu zelené od země, aby to nebyl jen sloup trčící v zemi? Že ne? Taky jsem na to koukal. Krásné mosty malované nebo zdobené postavičkami. Dálnice a silnice class 1+ . Nádhera. Podvozky jedoucí na těchto silnicích musí vydržet celou životnost automobilu (kéž by to tak bylo u nás).

Nicméně, po dlouhé cestě po dálnici jsme se rozhodli zastavit na jedné benzínce kvůli toaletě. Samozřejmě bylo WC zpoplatněno a nebyl bych správný Čech, kdybych nehledal alternativní metodu. Vedle byl krásný motorest vypadající jako přerostlý srub. Po vstupu jsme se nestačili divit. Veliké a pěkně šťavnaté zákusy, řezy, medivníky. Kousek vedle se podávalo teplé jídlo jako brambory, řízky, hranolky, hamburgery. Vše formou švédských stolů. Nutno dodat, že WC bylo zdarma a krásně čisté a voňavé. Všichni jsme naznali, že i tráva je tu snad zelenější. Jeli jsme kolem krásných jezer, bohužel se však druhá část výpravy rozhodla, že nepojedeme přes Alpy, ale dálnici přes Německo. Po vjezdu do Německa jsem měl pocit, že jsem se vrátil do ČR. Dálnice polepené dočasnými pruhy, zužení dálnic, všude samé hrby…hrůza. Snad i horší než u nás… Nemohl jsem se dočkat až vjedem zpět do Rakouska. Přátelé, mohu říci, že ten pohled stál za to. Naprostá krása. Co, kde a jak se dozvíte v dalším díle blogu.

achensee-pertisau-seeufer-segelboote

Můj největší odpočinek

Abychom nebyli přesyceni technikou, rozhodl jsem se na chvíli odbočit od tématu. Měli bychom také své pracovní napětí / vypětí vypnout. Sám jsem se tolikrát přistihl, že i když mám volno, musím prostě koukat do notebooku a něco vymýšlet. Jiný mi slovy, člověk si prostě neodpočine. Přijde z práce, dělá zase práci. Kolikrát jsem se sám sebe ptal, jestli umím vůbec nějakým způsobem odpočívat. Abych pravdu řekl nedokážu to. Nevím jak. Když v klidu ležím, nudím se. Když beru notebook, pracuji :-D. A takto pořád dokolečka. Máte to tak i vy nebo jsem v této spirále sám?

Přiznám se, že jednou jsem opravdu dokázal vypnout a jedná se o paradox největši. Když jsem šel do nemocnice na jeden zákrok, byl to den stresu před operací, ale potom jsem si tu starost sestřiček a klid užíval…opravdu. Nikdy bych nevěřil jak postel může být pohodlná, svačinka, obídek, dobrá společnost. Prostě paráda. Měl jsem štěstí na spoluležící :-), kteří vyprávěli zážitky z cest, poté jsme se podívali na hokej. Co víc si přát. Dokonce a to jsem opravdu nečtenářský typ člověka, jsem si přečetl knížku. No knížku spíše takovou encyklopedii, ale berme to jako naučnou četbu :).

Žádná práce, žádný internet jen klid. Mohu Vám upřímně říci, že se mi od tama vážně nechtělo. Zvlášť když měli být poslední den na oběd plněné knedlíky a šulánky. Bohužel i přes mé intervece, mě vyhnali domů. Přišel jsem zdráv a odpočatý. Po zběsilé předzákrokové pracovní šílenosti, to byla vítaná změna. Dokonce mi i nevadilo do rozjetého vlaku naskočit. Proto si uvědomme, že odpočinek je naprosto klíčový a hlavně musí být proveden správně. Pro mě osobně není výlet, notebook ani jakákoliv jiná činnost dovolená. Je to povinnost. Nechci tím nikoho nabádat, aby navštívil na týden nemocnici to rozhodně ne, zdraví je prvořadé. Odpočívejte jak nejlíp umíte. Vyplatí se to!!

Standarty k 802.11

V minulém článku jsme se obecně bavili o standartu 802.11. Nyní se pojďme podívat na jednotlivé protokoly.

IEEE 802.11a

V minulém článku jsme se dozvěděli, že používá tento standart pásmo 5GHz. Je odizolováno od různých rušivých elementů jako telefon, bluetooth či mikrovlná trouba. Je tedy stabilnější a modernější. Používá modulaci OFDM.. Používá se i na přenos na delší vzdálenosti. (třeba mezi domy)

IEEE 802.11b

Tento standard je doplňkem IEEE 802.11, což je definiace komunikačního standartu. Můžeme jej znát jako WIFI, bez kterého bychom se dnes neobešli. Historicky v roce 1999 byl schválen. Navýšil přenosový výkon i dosah.

IEEE 802.11c

IEEE 802.11c – stále se jedná o wifi standart, jen se věnuje přemosťování v rámci bezdrátových sítí. Tento standart doplňuje 802.1D, který přidává požadavky na přemosťování MAC.

IEEE 802.11d

IEEE 802.11d je WiFi standard, který je používán v zemích, kde to jiné standarty nejsou povoleny. Tento standart se liší ve frekvencích.

Chování protokolu je takové, že ve chvíli kdy zapneme standart 802.11d, dojde k tomu, že zařízení vydává signal kódu země, ve které se nachází. Čili standart se používá tam, kde systém chtějí poskytovat roaming.

IEEE 802.11e

Související informace naleznete také v článku IEEE 802.11e.

IEEE 802.11e je WiFi doplněk standardu IEEE 802.11 vylepšující takzvanou Media Access Control (MAC) podvrstvu linkové vrstvy rozšířením podpory kvalitu služeb (Quality of Service, QoS). Standard je důležitý pro aplikace citlivé na zpoždění jako jsou Voice over Wireless IP a proudová multimédia.

IEEE 802.11g

Jedná se o klasický WIFI standart, který rozšiřuje standart „b“. Vysílá ve stejném frekvenčním pásmu , ale je omezený rychlosti max 54MBit. Do rychlosti 11Mbit/s je modulační schéma stejné jako u 802.11B

Standart IEEE 802.11

Víte, že 802.11 standartem pro bezdrátové sítě WIFI. Tento standart byl vyvíjen

Víte, že 802.11 standartem pro bezdrátové sítě WIFI. Tento standart byl vyvíjen 11.skupinou komise IEEE. Tato komise je standartizační. Výraz 802.11x kde x znamená množina doplňků.

802.11b byl založen na DSSS modulaci. Zkratka DSSS (Direct Sequence Spread Spectrum) značí, že vysílač vysílá signál v rozprostřeném spektru. To zaručuje odolnost proti rušení a lepší příjem. Tento systém DSSS se používá v pásmu 2.4GHz.

Standart 802.11 má několik druhů modulací, ale základ protokolu je vždy stejný. Ty nejpoužívanější zná každý z nás. Setkáme se s nimi hlavně u označení routerů a podporovaných protokolů. Nejpoužívanější modulace jsou vždy za označenímm 802.11.

Jedná se o dodatky s písmeny a, b, g, n. Původní zabezpečení bylo vylepčeno i-čkem. Jsou i další dodatky, které však opravuji případně rozšiřují specifikace předchozí.

Nejlépe známe standart 802.11b a 802.11g. Jak již bylo zmíněno používají se u roterů a běží na 2.4 GHz pásmu. Díky tomuto pásmu může dojít ke komplikací při používaní mikrovlných troub, bezdrátových telefonů či použití bluetooth. Takových zařízení je mnohem více.

Standart 802.11a běží na 5GHz pásmu, tam se nemusíte případných interfelací obávat. V roce 2011 byl oznámeno nové vylepšení 802.11ac, které využívá obě pásma.

Z předchozího textu Vám jistě došlo, že jednotlivé kanály jsou obdobné jako třeba televizní vysílání, které se pořád mění, protože dané frekvence jsou již přetížené, nebo prostě z důvodu technologického postupu a vyšší kvality není možné toto pásmo používat.

To stejné platí i u rozhlasového vysílání. Pásmo 2,4 – 2,4835 je rozděleno na 13 různých kanálu a posunuto o určitý počet MHz. Japonsko dokonce přidalo 14. kanál pouze pro 802b.11.

Doufám, že se Vám tento článek líbil a v příštím blogu se budeme zabývat jednotlivými standarty. Tak sledujte náš blog.

router-wa-2204a-wireless-router-1x-wan-4xlan-802-11b-g-podpora-pasivniho-poe_i49759